kardiochirurgie

• Ischemická choroba srdce
• Onemocnění chlopní
• Fibrilace síní
• Aneurysma a disekce
• Další choroby srdce

Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční vzniká jako důsledek onemocnění věnčitých tepen, které zásobují srdeční sval krví. Krev přináší do srdečního svalu kyslík a živiny, bez kterých nemůže žádná živá tkáň přežít. Věnčité tepny obepínají srdce a tím tvoří věnec, podle kterého dostaly jméno. Pokud jsou tepny zdravé, proudí krev ke svalu v dostatečném množství jak v klidu tak při námaze, kdy je nutná zvýšená dodávka kyslíku a živin. Věnčité tepny jsou však u mnoha lidí zejména ve vyšším věku postiženy "aterosklerozou". Ateroskleroza věnčitých tepen vzniká ukládáním různých látek do stěny cévy, což má za následek jejich zúžení či dokonce uzávěr a tím také snížení nebo zastavení průtoku.

Jsou známy rizikové faktory, které podporují vznik a vývoj aterosklerozy tepen a tím také ischemické choroby srdeční. Patří mezi ně zejména nadměrný obsah tukových látek v krvi, kouření, zvýšený krevní tlak, cukrovka, nadváha a otylost, nadměrný psychický stres, nedostatek fyzické činnosti a v neposlední řadě zděděné rodinné dispozice. Většinu těchto faktorů lze ovlivnit životním stylem.

Příznakem nedostatečného prokrvení srdečního svalu je bolest na hrudi, která je většinou vázána na námahu (námahová angina pektoris), lokalizovaná za hrudní kostí a může vyzařovat do krku, zad, horních končetin a která v klidu ustupuje. Pokud se tento typ bolesti objevuje v klidu nebo dokonce přetrvává několik desítek minut i po aplikaci příslušných léků, jde o tzv. nestabilní anginu pektoris nebo probíhající infarkt srdeční. U těchto stavů je třeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

V léčbě ICHS se uplatňují jak léky, tak také různé zákroky, které mají za cíl co nejlepší zprůchodnění postižených tepen. Jednou z možností je chirurgická operace, která spočívá ve vytvoření spojky mezi srdečnicí (aortou) a věnčitou tepnou za zúženým nebo uzavřeným úsekem této tepny. Tato operace se nazývá "revaskularizace" nebo " aortokoronární bypass".

Jedná se o jeden ze základních typů operací na srdci, kterou naše oddělení rutinně provádí.

výsledek operace srdce - bypassy

výsledek operace srdce - bypassy

Onemocnění chlopní

Mezi srdeční vady patří poškození srdečních chlopní vedoucí k jejich zúžení (stenóze) nebo nedomykavosti (insuficienci), mohou být vrozené či získané. Mohou vznikat postupně - chronické, nebo náhle - akutní.

Nejčastější srdeční operací chlopní je výkon na mitrální a aortální chlopni, následovaný v četnosti operací trikuspidální chlopně. Pulmonální chlopeň se u dospělých operuje výjmečně.

Operace obecně může skončit náhradou, ale nyní již častěji opravou - plastikou chlopně.

K náhradě chlopní používáme umělé protezy biologického původu - biochlopně, vyrobené z hovězího, nebo prasečího materiálu.
Druhým typem chlopní jsou mechanické, vyrobené z kovových materiálů.

O vlastnostech a výhodách chlopní se musíte poradit s lékařem.

Fibrilace síní

Fibrilace síní je nejčastější formou srdeční arytmie u člověka. Její výskyt významně narůstá s věkem a ve věku nad 70 let může dosáhnout až 15 %. V České republice trpí touto arytmií přibližně 100 000 lidí. Postižení lidé mají kromě snížené kvality života také dvojnásobně vyšší úmrtnost ze srdečních příčin. Bez léčby se vystavují až pětinásobně vyššímu riziku vzniku cévní mozkové příhody.
Na našem oddělení léčíme fibrilaci síní během kardiochirurgického zákroku současně s jinou chorobou srdce, nebo novou metodou, kdy jsme schopni málo invazně provést chirurgický zákrok bez otevření hrudníku. Tato metoda je vhodná pro pacienty s fibrilací síní bez jiného onemocnění srdce.

Aneurysma a disekce

Aneurysma je obecně jakékoli rozšíření tepny, které se v průběhu času vzhledem k vysokému tlaku v cévách postupně zvětšuje, v tomto případě se jedná o aneurysma aorty (srdečnice- cévy, která vychází přímo ze srdce). K operaci je vhodné aneurysma, jehož rozměr dosáhne určitých definovaných hranic, protože další zvětšování aneuryzmatu hrozí jeho rupturou a vykrvácením. Příčinou aneuryzmatu bývá ateroskleroza, neléčený vysoký tlak či vrozená onemocnění pojivové tkáně. Obtíže při aneuryzmatu aorty bývají nespecifické od polykacích obtíží, přes bolesti v zádech až po chrapot, což je většinou dáno útlakem okolních struktur aneuryzmatem aorty.
Disekce aorty je situace, kdy vznikne trhlina ve vnitřní části stěny aorty a krev pod tlakem roztlačí vrstvy její stěny od sebe. Tím vznikne tzv. disekční kanál, který může kdykoli prasknout a pacient vykrvácet. Tento stav je většinou náhlý a projevuje se nejčastěji výraznými bolestmi v zádech nebo na hrudi a může se podobat srdečnímu infarktu, postiženého bezprostředně ohrožuje na životě.
Principem řešení obou situací je náhrada postiženého úseku umělou protezou a pokud je to nutné také náhradou aortální chlopně.